kaštanovník setý lat. Castanea sativa

Kaštanovník setý nebo také jedlý kaštan je opadavý listnatý strom s vejčitým habitusem, pocházející převážně z jižní Evropy a nadále i Malé Asie.

 Střídavě uspořádané pilovité listy mají podlouhlý elipsovitý tvar. Listy mají na horní straně tmavě zelenou barvu a na spodní straně jsou světlé zelené. Borka je ve stáří brázditá, šedo-hnědá. Tento strom má tendence vytvářet vícekmenný tvar. Kvete v květnu až červnu (Kaštanovník patří mezi silné alergeny).

 Kaštany zvané také jako maróny jsou v pichlavém obalu a jsou většinou po 2-3 kusech. Kaštanovník je jednodomá rostlina, která potřebuje k tomu, aby plodila dalšího jedince (nejlépe vytvořit celou skupinku), je totiž možné, že by rostlina plodila i bez dalšího jedince, ale mohla by plodit tzv hluché plody, což znamená prázdné hnědé pláště kaštanů bez toho užitečného klíčku, kvůli kterému přece kaštanovník pěstujeme. Jsou jedlé a výborné po upečení nebo vaření. Z těchto plodů se běžně tvoří například mouka nebo se dají použít jako náhrada brambor k masu (dokonce jsou i zdravější). Nebo jich pár přihoďte do zeleninového salátu. Tyto kaštany obsahují hodně škrobu a bílkovin, dále také vitamíny skupiny A a B (B1, B2, B5, B6), spoustu minerálních látek, jako je fosfor, kalcium, draslík, magnezium a železo. Konzumace kaštanů tak příznivě působí na vlasy, kůži, ale i kardiovaskulární systém. Kaštany se sbírají většinou v září nebo říjnu. Daří se mu spíše v teplejších oblastech, ale je mrazuvzdorný cca do -25°C.

 Kaštanovníky se dožívají i více než 1000 let, proto je důležité vybrat vhodné, slunné stanoviště, kde bude moci růst i stovky let s dostatkem prostoru, protože kaštanovník je v celku velký rozložitý strom. Nesnese zavápněné půdy. Důležité je, aby byla půda dobře propustná ale vlhká.